V roce 2026 prochází digitální služby spojené s občankami zásadními změnami, které výrazně ovlivňují způsob, jakým Češi používají svou identitu online i offline. Konkrétně se mění fungování eDokladů, mobilní aplikace umožňující nahrazení fyzického občanského průkazu, a zároveň roste význam digitální občanky, tedy souboru osobních údajů využívaných při ověřování identity v digitálním prostoru. Tento měsíc přináší další fázi rozšiřování akceptace eDokladů nejen na státní správě, ale i v soukromých sektorech, a zvyšuje se zaměření na bezpečnost a pohodlí uživatelů.
Od spuštění aplikace eDoklady v lednu 2024 se postupně měnilo nejen prostředí, ale i rozsah možností, jak se pomocí této šikovné aplikace prokazovat. V tomto roce už není zákazník omezen pouze na ústřední správní úřady; díky nejnovějším změnám mohou lidé používat eDoklady také u soudů, policie, ale i v bankách či zdravotních zařízeních. Tím eDoklady začínají nahrazovat fyzické doklady ve významných oblastech života.
Sommaire
Jaké novinky přináší aktuální nastavení digitální občanky a aplikace eDoklady?
Aktuální měsíc znamená spuštění nové etapy integrace eDokladů do běžného života občanů. Vláda rozšiřuje seznam instancí, kde je možné se nimi prokázat, což šetří čas a zvyšuje komfort. Významná je také aktualizace samotné aplikace, která zlepšuje bezpečnost a uživatelskou přívětivost – například umožňuje offline ověření totožnosti, což je klíčové v situacích s omezeným připojením k internetu. To potvrzuje i Michal Bočan, zakladatel projektu Podpisovna: „Naším cílem je, aby občanský průkaz nebyl již nutné nosit vždy fyzicky, ale aby se prostřednictvím eDokladů mohl ověřit snadno a bezpečně kdekoliv.”
Rozdíly mezi eDoklady a digitální občankou v aktuálním rámci digitálních služeb
Abychom lépe pochopili, co tyto dvě formy elektronického prokazování totožnosti znamenají, je potřeba rozlišit jejich role. eDoklady představují praktickou aplikaci v mobilních zařízeních, do které si občan nahrává své digitální doklady, zatímco digitální občanka je spíše databáze osobních údajů evidovaných ve státních registrech sloužící k ověření identity v online službách, jako je podepisování dokumentů přes Podpisovnu nebo BankID.
Zatímco eDoklady jsou určeny k fyzickému prokazování totožnosti v běžném životě – například při návštěvě úřadu, na poště nebo v bance –, digitální občanka umožňuje bezpečnou autentizaci a podpis dokumentů v elektronickém prostředí. Obě systémy jsou však nejen propojeny, ale i navzájem se doplňují, protože eDoklady čerpají údaje přímo z registrů digitální občanky.
Praktické využití a příklad implementace digitální občanky při ověření identity
V českém prostředí se stále více organizací adaptuje na využívání digitální občanky a eDokladů. Například při online podpisu smlouvy v aplikaci Podpisovna uživatel jednoduše nahraje dokument, ověří svou identitu pomocí BankID nebo MojeID, kde je využita digitální občanka, a podpis odešle. Tento proces výrazně zrychluje a zabezpečuje komunikaci mezi lidmi a institucemi bez nutnosti osobní přítomnosti.
V roce 2026 tyto systémy představují standard v oblasti digitalizace státní správy i soukromých služeb, čímž se mění nejen způsob, jakým lidé manipuluji s doklady, ale také jejich očekávání, pokud jde o rychlost a jednoduchost administrativních postupů.
Budoucnost digitálních dokladů a jejich vliv na každodenní život
Vývoj směřuje k úplnému odklonu od fyzických průkazů a k zavedení tzv. evropské digitální peněženky, která umožní občanům ČR používat své digitální doklady napříč celou Evropskou unií. Ve 2026 získává tento projekt konkrétní obrysy a Česká republika hraje v jeho rozvoji aktivní roli.
Toto přináší nejen zvýšenou bezpečnost a pohodlí, ale i větší svobodu v přístupu ke službám, ať už se občan nachází doma nebo v zahraničí. Aplikace eDoklady a digitální občanka tak tvoří základ moderního systému identity, který inovuje českou společnost.